Tuzemák vs. pravý rum: znáte rozdíl?

O tom, že označením rum často nazýváme nesprávnou lihovinu, se mnozí z nás dozvěděli až se vstupem Česka do Evropské unie, kdy byl pojem „tuzemský rum” zakázán. Tento krok vyvolal velkou vlnu reakcí, ale ať už je váš názor jakýkoliv, není od věci seznámit se s rozdíly, které mezi tuzemákem a pravým rumem jsou.

Pravidla pravého rumu

Pravý rum se vyrábí výhradně z cukrové třtiny (nečastěji z melasy nebo štávy), což je hlavní rozdíl oproti našemu tuzemáku. Tím ale jednoduchost končí. Produkcí rumu se pyšní celá řada zemí Střední a Jižní Ameriky a mezi sebou se tak úplně nedohodly, jaká pravidla rumu nastaví. Takže zatímco například v Mexiku musí rum zrát alespoň 8 měsíců, ten venezuelský nebo panamský musí strávit v sudech alespoň 2 roky. A podobné je to i s obsahem alkoholu. Jednotná pravidla neplatí mnohdy ani v rámci jednotlivých států, které rum produkují.

Když se podíváme na pravidla, která aktuálně platí v Evropské unii, obsah alkoholu je stanoven na 37,5 %, zakázáno je přidávání alkoholu i aromat a v rumu nesmí být více než 20 gramů cukru nebo jiných sladidel na litr.

Starý dobrý tuzemák

A jak je to s naším tuzemákem? Lahodnou chuť rumu si chtěli vychutnávat i lidé v Rakousko-Uhersku, jen jim nebyl z důvodu vysoké ceny dostupný. A tak vymysleli vlastní, trochu upravenou verzi, k jejíž výrobě se dříve používal líh z brambor, nyní je to většinou cukrová řepa. Tuzemák v současné době definuje náš zákon jako „lihovinu vyrobenou z lihu, vody a rumových aromat anebo rumové tresti, barvenou karamelem E 150 a nebo též lihovinovým kulérem s tím, že přídavek vanilinu, vanilky nebo cukru je možný”.

Je snadné nad tuzemákem ohrnovat nos. Ale dovedete si představit pečení vánočního cukroví nebo třeba zábavu za svých mladých let právě bez něj? Tuzemák má v našich domovech své místo právem. I přesto, že si nejspíš raději pochutnáte na pravých rumech věhlasných značek.